Většina děl patřila původnímu majiteli domu, Ottu Petschekovi, a součástí inventáře zůstala i poté, co dům odkoupila americká vláda. Na prvním obrázku stojí Lindsay u největšího obrazu v domě, belgické tapisérii z 18. století od Alberta Auwercxe. Na dalším obrázku je jedno z menších děl, italská miniatura sv. Jeronýma ze 16. století.
V bývalé Ottově kuřárně „Herren Zimmer“ jsme vystavili novější americké umění. Jde o soubor litografií ze 70. let, které zobrazují Kafkův „Der Kübelreiter“. Je to příběh o muži, který se snaží během mrazivé zimy s vědrem najít nějaké uhlí. Obchodník s palivem ho však odežene, a muž umírá (jako všechny Kafkovy příběhy, i tento je ve skutečnosti podivnější, než na první pohled vypadá). Na dalším obrázku vidíte promrzlou jizbu.
Tento soubor jsme se rozhodli vystavit kvůli shodě několika náhod: Kafka a Otto Petschek studovali stejná práva v přibližně stejné době, Ottova dcera si vzala Kafkova synovce, Petschekovi podnikali s uhlím, Kafka žil v nevytopené místnosti v budově, kde nyní sídlí Velvyslanectví USA a kde se u něj poprvé projevila tuberkulóza, na kterou později zemřel. Autor těchto grafik je navíc Jerome Kaplan, otec Lindsay. Soubor litografií je v našem osobním vlastnictví a my jej nyní věnujeme Židovskému muzeu jako dárek na rozloučenou.
Na konec jsme si nechali schodiště, kam jsme rozvěsili díla některých slavných amerických fotografů ze 60. a 70. let, například Ansela Adamse, Edwina Landa, Marii Cosindas a Weegeeho. Na poslední fotografii vidíte práci Davida Baileyho.
Tyto fotografie byly původně součástí výstavy, kterou do Prahy v době komunismu poslala Informační agentura USA (USIA). Cílem bylo Čechoslovákům prostřednictvím tohoto umění přiblížit Ameriku. Když výstava skončila, díla byla navrácena do původní přepravní krabice a uskladněna ve sklepě rezidence. Zůstala tam 40 let, dokud jsem na ně s kulturní atašé ambasády během renovace budovy nenarazil a společně je neotevřeli. Svět se od jejich posledního vystavení v Praze velmi změnil, ale s postupujícím věkem jsou nyní ještě krásnější, stejně jako samotná rezidence.
Like Living in an Art Museum
When we moved back into our Residence earlier this year after a year-plus renovation, we had a lot of fun re-hanging the art. When you have over 32,000 square feet, you have a lot of wall space to play with!
Most of the works belonged to the house's original owner, Otto Petschek, and were acquired with the house when it was purchased by the US government. In the first picture, Lindsay is standing next to the largest piece of art in the place, an 18th Century Belgian tapestry by Albert Auwercx. The second picture depicts one of the smallest works, a tiny 16th Century Italian miniature of St Jerome.
We have also put up some more recent American art in the "Herren Zimmer," which used to be Otto's smoking room. It’s a set of 1970's American lithographs to illustrate Kafka's “The Bucket Rider.” The story is about a man searching for coal to fill his bucket during a freezing winter. He is turned away by the coal merchant, and dies. (Like all Kafka, the story is funnier than it sounds in the abstract.) In the third picture, the print illustrates the freezing room.
We chose to hang this series because of several coincidences: Kafka and Otto Petschek went to the same law school around the same time; Otto's daughter married Kafka's nephew; the Petscheks were in the coal industry; Kafka lived in an unheated room in what is now the U.S. Embassy, where the tuberculosis that killed him first presented; and the artist who made these prints, Jerome Kaplan, is Lindsay's late father. This set belongs to us and we are donating it to the Jewish Museum here as a going away gift.
Finally, we hung one last set of art, also modern, on the staircase (the only space we had left when everything else was up). It is an exhibit of two dozen works by some of the finest American photographers of the 60’s and 70’s including Ansel Adams, Edwin Land, Marie Cosindas and Weegee. In the last picture, there is a haunting David Bailey.
These prints were originally part of a show sent to Prague by the United States Information Agency (USIA) during the Communist era. The goal was to expose Czechoslovak audiences to the U.S. through the lens of this art form. After the show ended, the photographs were returned to the original shipping crate, which was sealed and stored in the basement of the Residence. It remained unopened for more than 40 years, until my cultural attaché and I found the crate during the renovation and pried it open. The world has changed greatly since these photographs were first displayed in Prague but, like the Residence itself, they have only become more beautiful with age.
Reklamy prezentované iDnes.cz v rámci blogu nemají žádnou spojitost s velvyslancem ani s velvyslanectvím USA. / Any advertisements presented by iDnes.cz in conjunction with this blog are not endorsed by the Ambassador or the U.S. government.
