Všechno nejlepší k narozeninám, milí mariňáci

Jednou z mých nejoblíbenejších akcí v roce je ples americké námořní pěchoty. Narozeniny své jednotky, která vznikla v listopadu roku 1775, slaví mariňáci po celém světě – v podzemních krytech nebo v tanečních sálech, podle momentální situace. V Praze se listopadového mariňáckého plesu každoročně účastní stovky lidí z velvyslanectví, dalších zahraničních misí i českých úřadů. Čeká na ně skvělé jídlo a k tanci úžasná hudba. Velvyslanec je vždy čestným hostem.

Jedním z mariňáckých rituálů je krájení narozeninového dortu. První kousek dostane čestný host, následuje nejstarší mariňák a po něm přijde na řadu nejmladší. Letos nastala neuvěřitelná souhra náhod: všichni tři jsme několik dní před tím, 11. listopadu, oslavili své narozeniny. Jaká byla pravděpodobnost, že se tak stane? Tak tisíc ku jedné. 

Dalším rituálem je prostřít stůl pro jednoho člověka navíc – pro ztraceného mariňáka – jako vzpomínka na padlé vojáky. Připomíná mi to starý židovský zvyk rozbití sklenice během svatby, kdy v průběhu našich oslav zase vzpomínáme my.

Děkujeme vám mariňáci za vaší službu a za to, že máme svobodu a že za ní bojujete v různých koutech světa, včetně mise NATO po boku našich českých spojenců v Afghanistánu. Jsem hrdý na to, že tady v Praze mohu sloužit s vámi. 

Happy Birthday Dear Marines

One of my favorite parties of the year is our annual US Marine Ball. All over the world, Marines celebrate the birthday of the Corps in November 1775, whether in foxholes or ballrooms, as circumstances permit. In Prague, the Marines host a black-tie party every November, inviting hundreds of officials from our Embassy, other missions, and the Czech government to celebrate with great food, drink, company and dancing.  The Ambassador is always the guest of honor.

One of the Marine rituals is cutting a birthday cake. First the guest of honor gets a slice, then the oldest Marine present, then the youngest. This year we had an amazing coincidence: all three of us had just celebrated our birthdays earlier that week, on November 11. What are the odds of that happening, I wonder? It has to be thousands to one. 

Another ritual is setting a table for the lost marine—a single place setting, to remember the fallen even as we celebrate. It reminds me of the way we break a glass at Jewish weddings, to remember even as we rejoice.

Thanks Marines for your service, and for keeping our nation free and fighting for freedom around the world, including serving with our Czech allies side by side as part of NATO forces in Afghanistan. I am proud to serve with you.

Reklamy prezentované iDnes.cz v rámci blogu nemají žádnou spojitost s velvyslancem ani s velvyslanectvím USA. / Any advertisements presented by iDnes.cz in conjunction with this blog are not endorsed by the Ambassador or the U.S. government.